Ako si spomínaš na tvoje prvé fotenie s Top Fashion? Čo sa ti s ním spája?
Pamatuji si, že to byl takový krok do neznáma. Do té doby jsem s duem René a Radka nikdy nepracovala a stejně tak ani se zbytkem týmu. Fotili jsme ve starém hotelu na Václaváku. Hotel byl příšerný, jakoby zmrazený v čase, někde kolem roku 1980. Ale jako lokace měl neskutečné kouzlo a do dnes jsou tyto fotky jedny z mých nejoblíbenějších.
Ako vnímaš aktuálny stav modelingového priemyslu v porovnaní s tým, keď si začínala?
Z modelingu v dobách, kdy jsem já začínala, nezůstal dnes v podstatě kámen na kameni. Je to úplně jiný byznys než dřív a já jsem jen velmi ráda, že jsem měla to štěstí a zažila jeho zlatou éru. Dnes už bych začínat ani moc nechtěla.
Čo ti dal svet modelingu a naopak, čo ti zobral?
Nemyslím, že by mi modeling něco vzal. Naopak mi toho mnoho dal – přátelé, zkušenosti, rozhled. Přidal mi na průbojnosti a naučil mě dívat se na svět s otevřenou myslí a bez předsudků.
V čom podľa teba spočíva ženská sila? Čo na ženách obdivuješ?
Asi v empatii a v pocitu sounáležitosti. Myslím, že to je téma, které se v poslední době hodně rozebírá. Že bychom se my ženy měly víc podporovat, protože právě pak jsme silnější. A co na ženách nejvíc obdivuji? Když mají kuráž být samy sebou.
