_Mlčení místo odpovědí
UltraCore I a UltraCore II nejsou dekorace. Jsou to věcné výpovědi o době, která ráda mluví o rovnováze, ale často ji sama narušuje. Tvary inspirované krystalem nesou napětí – mezi tlakem na výkon a potřebou vnitřního klidu, mezi představou ideálu a jeho skutečnou cenou. Objektům nechybí přesnost, ale spíše než formu podtrhují otázku: co všechno dnes ještě považujeme za normální?
_Když se snaha přestane honit za výsledkem
Skleněné solitéry, každý v limitované sérii dvou kusů, vznikly jako odpověď na stav, který možná důvěrně známe: neustálé zlepšování, ladění, biohacking, work-life balance jako cílová rovinka. Lukáš Novák pracuje se sklem jako se svědkem – ne estetickým, ale mentálním. Jeho objekty stojí někde mezi designem, uměním a vnitřní reflexí. A vítají možné zpomalení.
_Mezi kontrolou a intuicí
Barvy uvnitř objektů působí téměř pohyblivě. Podobně jako myšlenky, když je vědomí unavené. Geometrie objektů je přesná, ale uvnitř se věci rozostřují. Nejde o technický detail, spíše o připomínku, že tlak nemusí být vždy vidět. Ale tvaruje – tělo, myšlení, očekávání i vztah ke světu. Možná právě skrze podobné objekty si uvědomíme, co všechno nás formuje zevnitř.
Lukáše jsme se zeptali na to, co se děje pod povrchem – objektů i vlastního tempa. O tlaku, který tvaruje, i o tom, kdy má smysl přestat ladit.
Vzpomínáte si na okamžik, kdy jste si poprvé uvědomil, že tlak může mít formující sílu?
Začal jsem to chápat poměrně brzo – už na základní škole, asi v 5. nebo 6. třídě, kdy jsem začal dělat sporty. Přirozeně mi docházelo, že tlak je prostředek, že mi pomáhá. Naopak ve škole mi tlak na výsledky otravoval život.
Co pro vás znamená, když objekt přestane být vizuálním sdělením a stane se myšlenkovým prostorem?
Ve chvíli, kdy si uvědomím, že vizuální a myšlenkový jazyk, který jsem si zvolil přestává mít hranice. Když vnímám jeho potenciál, a dokážu se jím vyjádřit tak jak potřebuju. Baví mě pak tyhle hranice hledat.
Máte vlastní rituál nebo systém, který vám pomáhá neztratit v tvorbě vnitřní klid?
Spíš než pevný rituál mám sadu návyků, které mi pomáhají držet rovnováhu. Dlouhé procházky se psem, sporty, rutinní činnosti - chodím na obědy a kafe na stejná místa, kde mě už znají. Skvěle mi funguje. Když musím někomu můj současný projekt vysvětlit. Nepotřebuju odpovědi, stačí, když mě někdo poslouchá a reaguje.
Existuje světelný moment, který vás nikdy nepřestane fascinovat?
Západ slunce. Tenhle moment má v sobě něco hodně podstatného, co mě nikdy neomrzí.
Podle čeho poznáte, že je dílo skutečně hotové – a nejde už jen o vaši snahu uzavřít proces?
Například, když se začínám opakovat a nemám tomu co dalšího přinést. Dojde k tomu skrz vyčerpání možností. Takže se vlastně trochu upracuju k ukončení. Později s odstupem týdnů, měsíců samozřejmě zjistím, že jsou další a další možnosti, jak pokračovat, ale to už je hotovo.
Objekty UltraCore I a UltraCore II najdete od 3. června 2025 od 19:00 na webu www.lukasnovak.org a objednat je můžete prostřednictvím e-mailu info@lukasnovak.org.
Lukáš Novák je umělec a designér, který ve skle nehledá krásu, ale možnost výpovědi. Pracuje mezi Prahou a zahraničím, kde vystavoval mimo jiné v Londýně, Paříži, Miláně nebo Jeruzalémě. Věnuje se objektu, instalaci i materiálovému výzkumu, a ve své tvorbě spojuje tradiční sklářské techniky s tématy současnosti. Sklo pro něj není materiál, ale médium – schopné nést osobní i kulturní vrstvy.
Text: KK foto: Lukáš Novák
