ART DAY/SUCCES STORY: LUKÁŠ NOVÁK

Lukáš patří k nejvýraznějším osobnostem českého designu, který se neustále snaží posouvat hranice. Ve své tvorbě se zaměřuje na hledání nových cest v tradičních sklářských technikách. Do žhavé skloviny vtiskuje novou vizualitu zcela inovativními nástroji. Jak sám říká: „Skládám si v sobě spojení starého a nového“.

Narodil ses do sklářské rodiny ze severočeského Nového Boru –mezinárodně uznávané Mekky českého skla. Tvé směrování bylo tedy zjevné odmalička?

Vliv to byl určitě velký. Pamatuju si, jak mne ve čtyřech letech vzali rodiče do nedokončené, dnes legendární sklárny AJETO, kterou spoluzakládal Bořek Šípek. Nový Bor je krásné město na úpatí Lužických hor, jejichž lesy sloužily v počátcích sklářského průmyslu jako pohonná hmota pro chod sklářských pecí. Skoro každý ve městě má v rodině někoho, kdo se sklu věnuje. Já se pro sklo rozhodl až poměrně pozdě, v jednadvaceti. Do té doby jsem neměl vůbec jasno, čemu se budu v životě věnovat.

Co je na práci skláře nejtěžší a nejkrásnější zároveň? Jak vypadá váš běžný tvůrčí den?

Brzy ráno, kdy se dostanu do svého studia v pražských Nuslích, začínám svoji každodenní rutinu, což jsou e-maily a telefony. Řeším hlavně výrobu, produkci na hutích a dalších dílnách. Skláři pracující na huti začínají den většinou v 5-6 ráno a končí ve 14 hodin. Jestli s nimi člověk chce spolupracovat, musí naběhnout na jejich tempo. Když si v Praze v 10 ráno dáváte první kávu, oni už mají za sebou půlku pracovní doby. Zakázková práce začíná schůzkou a zadáním, kde se snažím najít prostor jak pro realizaci mé vize, tak porozumění potřebě klienta. První skici vznikají z ničeho a často náhodně. Později, když jsem si řešením trochu jistý, začnu pracovat na papírových modelech, kde si ověřuji myšlenky ve hmotě, prostoru, plus kontroluji proporce. Následují 3D modely a vizualizace, ve kterých se snažím, co nejsrozumitelněji klientům popsat mé řešení. Hodně kreslím. Dělám si rychlé skici, které mě napadnou třeba v autě. Kreslím často i prstem do mobilu. Jakákoliv kreativita pro mě začíná až později odpoledne, kdy už je klid a nikdo ode mě nic nepotřebuje.

Ve své tvorbě se zaměřuješ na hledání nových cest a skrytého potenciálu v tradičních sklářských technikách. Jak tyto nové přístupy hledáš?

Svoji práci mam hrozně řád a zajímá mne ráno, po obědě a často i pozdě v noci. Rád chodím do knihoven a archivu, kde se hrabu v knížkách. Hledám, jakým způsobem někdo zpracoval například vázu přede mnou, nebo s jakými technikami pracovaly sklárny na legendárním italském ostrově Murano. Dekory nebo různé technické finesy, které bych mohl použít ve své vlastní práci, které bych mohl posunout o kousek dál. Hodně mě taky baví lidová tvořivost, nebo jakým způsobem prezentují artefakty ve světových muzeích.

Skládám si v sobě spojení starého a nového. S některými tradičními technikami dnes už ani nikdo nepracuje, tak ve spolupráci s technology a řemeslníky hledáme, jak by taková věc mohla žít dnes.

Pracuješ i na nástěnných zrcadlových objektech a křišťálových vázách. Je pravda, že sis při nich vyvinul vlastní techniku?

Každý můj projekt začíná důkladnou rešerší. Knihovna, práce v archivu, internet. To často přináší spojení zapomenutého s ryze současným. Například pro svoji výstavu v pražské galerii DOX jsem si vytvořil vlastni raznice do skla, kterými jsem do křišťálové skloviny o teplotě 1200 stupňů celsia vytlačoval nápis ULTRA FRAGILE ČLOVĚK. Raznice jsem vyfrézoval 5osou frézou, což je technika posledních let. Inspirace pro tuto práci ale pocházela z techniky zdobení užitého skla z 15. století.

Pracoval jsi i pro klienty zvučných jmen jako Adidas, Suzhou City, Rückl, LASVIT, McCANN, Nachtmann. Co konkrétně jsi pro ně vytvářel?

Některé projekty jsou ve stadiu skic a vizualizací nebo rozpracovaných konceptů a některé například pořád běží. Jako například tvorba kolekcí pro tradiční českou značku křišťálového skla – Rückl. Pro Adidas jsem v roce 2015 vytvářel instalaci na pražský Designblok prezentující první dámskou běžeckou siluetu Boost X. Projekt byl zajímavý, jelikož tehdy v Hercogu – HQ Adidas v Německu zamítli původní koncept a na řadu jsem přišel já, abych za týden přišel s hotovým řešením. S čínským městem Suzhou jsem začal spolupracovat minulý rok, kdy jsem byl osloven, abych vymyslel platformu pro prezentaci českého skla na tamním trhu. Letos jsem vytvořil už druhou výstavu, která tamnímu trhu prezentuje to nejlepší z českého skla.

Co reflektuje tvá tvorba? V čem hledáš inspiraci, co tě ovlivňuje?

Dnes jsem strávil den u bazénu, což bylo velmi inspirativní. A zítra řeknu zase něco jiného. Inspirace přichází každý den odjinud.

LUKÁŠ A JEHO CESTA

Narodil se do sklářské rodiny v hlavním městě českého skla Novém Boru. Po absolvování sklářské školy, kde se přiučil řemeslu, absolvoval pod vedením Ronyho Plesla na pražském Umprumu. Dnes patří Lukáš mezi přední české designéry a umělecké skláře. Vystavoval v předních českých i světových galeriích, pracuje pro klienty zvučných jmen a neustále rozvíjí vlastní techniky. Jeho portfolio obsahuje vázy, skla, zrcadla, světla a další umělecké instalace.

TOP 3: