GOOD BOY from Slovakia

_Malíř Andrej Dúbravský přibližuje obraz současného Slovenska. Nový krátkometrážní dokument má světovou premiéru 30. dubna v bratislavském kině Lumière. Film sleduje slovenského malíře během příprav jeho olomoucké výstavy a zároveň odhaluje širší společenský a politický kontext. Diváci se na něj postupně mohou těšit ve vybraných slovenských a českých kinech.

_Východisko příběhu

Krátkometrážní dokument GOOD BOY from Slovakia režiséra Michaela Bukovanského sleduje Andreje Dúbravského během příprav stejnojmenné výstavy GOOD BOY v olomoucké Telegraph Gallery. Film přibližuje atmosféru venkovské usedlosti, kde umělec žije a tvoří, a zachycuje i témata, kterým se na výstavě věnoval. Dúbravský na výstavě reflektoval ideály krásy v historickém i současném kontextu, inspiroval se barokními a rokokovými výjevy, zobrazoval monumentální mužská těla a přírodní motivy spojené s venkovským životem. Jeho tvorba zároveň ostře vystoupila proti aktuálnímu stavu slovenské společnosti.

Andrejův malířský svět, plný přírody a intimních témat, se ostře odlišuje od homofobních výroků současných představitelů slovenské vlády. Dokument ukazuje, jak osobní svoboda umělce naráží na politickou realitu a otevírá debatu o lidských právech i svobodě uměleckého projevu.

_Tým za kamerou

Režii, střih a scénář má na svědomí Michael Bukovanský, absolvent Univerzity Palackého, který se dlouhodobě věnuje dramaturgii filmových klubů i vlastní tvorbě. Scénář vznikl ve spolupráci s produkčnou Telegraph Gallery Erikou Kovačičovou, která má zkušenosti nejen s produkcí výstav, ale i s jejich kurátorským vedením.

Produkce filmu vznikla v rámci Telegraphu, který tímto dokumentem pokračuje v mapování současné umělecké scény.

_Michael Bukovanský o filmu, politice a atmosféře natáčení

Zachytit aktuální politická a společenská témata v dokumentárním filmu může být složité. Co pro tebe bylo při balancování mezi osobním příběhem Andreje Dúbravského a širším kontextem nejnáročnější?

Vzhledem k náročnosti tématu mi bylo jasné, že přípravu před natáčením nemůžu podcenit, nicméně já se o politické dění na Slovensku a o dezinformační scénu obecně zajímám už dlouhou dobu, a tak pro mě toto téma nebylo úplně neprozkoumané. Další výhodou bylo, že protagonistou filmu je právě Andrej, který má v sobě neobyčejný šarm a při rozhovorech dost často zaznívaly vtipné hlášky. Dokázal by tak utáhnout i celovečerní film. Celá atmosféra při natáčení byla velmi pohodová a i přesto, že jsme se místy bavili o vážných věcech, dost jsme se spolu nasmáli. Určitě k tomu přispěla skutečnost, že jsme neměli žádný velký štáb a nic nás tak produkčně nesvazovalo. Zároveň bylo vidět, že Andrejovi záleží na tom, aby se dokument podařil, takže se nechal ve vhodné momenty vést a neměl žádný ostych s námi cokoli sdílet. Z hlediska scénáře a střihu tak pro mě byly nejnáročnější části věnované politické situaci. Ta náročnost pramenila z toho, že na neduhy ve slovenské politické scéně se dá nazírat hned z několika pohledů. My jsme se nakonec rozhodli soustředit na otázky svobody v uměleckém projevu a lidských práv, s důrazem na pozici slovenské LGBT komunity, které je Andrej součástí.

Situace ve slovenské politice se často ze dne na den mění. Proměnil se v průběhu natáčení koncept filmu oproti původní představě? A ovlivnil jeho podobu i neustále se vyvíjející politický kontext na Slovensku?

Situace se v průběhu toho půlroku, kdy náš dokument vznikal, sice vyvíjela, ale lidé se na svých pozicích, i přes hlasité protesty a stále nově vyvěrající kauzy, nikterak nezměnili. V průběhu produkce a postprodukce jsme spíš stále řešili nové možnosti, jak do filmu něco dalšího vložit a na co bychom ještě měli poukázat. Okolo současné vlády se týden co týden dělo, a stále děje, něco nového, více i méně bizarního. Příjemným zjištěním pro mě nicméně bylo, když jsem si přečetl svůj vlastní text ze začátku léta 2024, kde jsem představoval obecnou ideu a téma tehdy jen zamýšleného filmu GOOD BOY from Slovakia, kdy jsme za sebou se štábem neměli ještě ani jeden natáčecí den. K tomu textu jsem se vrátil po tom, co jsem film dostříhal a zjistil jsem, že jsme přesně naplnili to, co jsme přislíbili a co jsme hlavně od začátku od filmu chtěli.

Jakou roli podle tebe hraje dokumentární film v době, kdy dochází k omezování svobod? Myslíš, že filmy jako tento mohou reálně ovlivnit veřejné mínění? Myslíš si, že by se slovenská ministryně kultury na film vůbec podívala, a jakou reakci bys od ní očekával?

Pokud paní ministryně někdy náš film uvidí, nebo se o něm dozví, tak vzhledem k rétorice, kterou jsem u ní vypozoroval, si myslím, že by nám mohla vytknout politický aktivismus, který podle ní do umění, a tedy ani do filmu, nepatří. Už samotné takové uvažování je v její pozici diskutabilní. Při stříhání filmu jsem pracoval například s reálnými záznamy či s jejími oficiálními tiskovými zprávami. Jen těžko by mě mohl někdo nařknout ze zkreslování jejích projevů, nebo snad z vytržení vět z kontextu. Náš film zachycuje Andreje Dúbravského ve velmi specifické době, kdy je slovenská společnost rozdělená, a především poukazuje na to, jak jedna část politického spektra získává hlasy voličů tím, že účelově rozdmýchává nenávist a vytváří umělé problémy, což je velmi smutné.

Film se vztahuje přirozeně spíše k výtvarné tvorbě, ale krize se týká širokého spektra umění. Na Slovensku se řešil i zásah do financování filmů v případě propagace LGBT+ témat. Jak vnímáš situaci v kulturním světě na Slovensku z pohledu filmaře?

V našem filmu přímo vypichujeme, že se někteří členové vládní koalice snaží zasadit o to, aby byla potlačena reprezentace sexuálních menšin ve filmech a v umění obecně. Mé základní stanovisko se shoduje s Andrejovým viděním situace – umění by mělo být naprosto svobodné a politici by na něj neměli mít nejmenší vliv. Současně se zásadně neshoduji s viděním ministryně Šimkovičové, že politika do umění nepatří. Naprosto mě udivuje takové vidění situace, protože politika v demokracii je naštěstí součástí našich životů a vyjadřovat se k ní považuji za přirozené právo. Pokud jde o umělce, ať už je to malíř, filmař, dramatik nebo herec, všichni mají právo se vyjádřit skrze médium, které si zvolí.

Kde bys chtěl, aby měl film největší dopad? Cílí spíše na festivalové publikum, širší slovenskou společnost, nebo třeba mezinárodní scénu?

Necílíme přímo na konkrétní publikum, ale propojení výtvarného umění s politickým aspektem jistě nebude téma pro každého. Andrej Dúbravský je ale nepochybně vynikající malíř světového formátu a témata, kterým se ve své tvorbě věnuje nejsou nic, co by mělo mít jakkoli negativní dopad na zbytek společnosti, ba naopak. Oproti tomu vysoce postavení politici, kteří by jeho tvorbu nejradši kontrolovali, či ideálně přímo zakázali vystavovat, se rozdělování společnosti dopouštějí. Byl bych rád, kdyby se film dostal k co nejširšímu publiku a tour po festivalech bude jistě součástí. Nejvíce se těším na chystaná promítání na Slovensku, kde budou diskuze po projekci, předpokládám, nejzapálenější.

Filmy ve tvé režii si získávají v Telegraphu své pevné místo. Už je v plánu nějaký další?

Už v březnu jsme začali pracovat na dalším krátkém dokumentu, který tentokrát soustředí na již skončenou výstavu Signál IV: Osmdesátky. Chceme nahlédnout do scény československého umění osmdesátých let a už máme přislíbenou účast několika velmi zvučných jmen české výtvarné scény. Produkce tohoto filmu je nicméně teprve na začátku, a tak zatím nebudu zbytečně prozrazovat nic dalšího.

_Premiéra a uvedení filmu

Film GOOD BOY from Slovakia bude mít světovou premiéru 30. dubna v bratislavském kině Lumière, česká premiéra pro veřejnost proběhne 15. května ve 20:00 v olomoucké Telegraph Gallery, a následně se snímek objeví ve vybraných slovenských a českých kinech.