Budova není cíl, ale začátek

_Projekt Chalupkova Offices vstupuje do fáze, kdy se z návrhu stává skutečné prostředí města. Architekt Jakub Cigler v rozhovoru mluví o práci s městem, měřítku ulice, udržitelnosti i o odpovědnosti, kterou přinášejí rozsáhlé projekty. O tom, proč budova není cílem, ale začátkem širšího příběhu.

Osazení glajchy je v architektuře symbolický moment. Stavba už stojí, ale ještě nemá svou tvář. V jaké fázi je dnes Chalupkova Offices z vašeho pohledu architekta?

Pořád na začátku svého života. V této fázi ještě pracujeme s objektem, který není úplně hotový a zatím funguje spíš jako technický rámec než jako finální architektura. Z hlediska architekta je totiž zásadní až okamžik dokončení budovy, kdy se ukáže, zda je celek skutečně funkční, obyvatelný a prezentovatelný tak, jak byl zamýšlen. Teprve tehdy se potvrdí, jestli se projekt zdařil.

Pojďme ale úplně na začátek. Když stojíte na místě, které má spíš slabiny než kvality a zatím nic nenabízí, kde podle vás začíná jeho budoucí proměna?

Podobně jako u řady jiných projektů, na kterých jsme pracovali, si člověk postupně uvědomí, že architektura má schopnost skutečně měnit život. Dokáže přitáhnout lidi, vytvořit prostředí, které začne žít, a oživit část města. Je to trochu jako když do organismu vložíte nový orgán. Město je v tomto smyslu tělo a nový objekt by mu měl nějakým způsobem pomáhat fungovat lépe. Nejde jen o samotnou stavbu, ale o to, jakým způsobem se zapojí do širšího městského celku.

Chalupkova zároveň vzniká na území, které se v Bratislavě mění nejrychleji. Jak jste při návrhu hledali rovnováhu mezi ambicí projektu a měřítkem města, které už existuje a má svou paměť?

Do projektu jsme vstupovali ve fázi, kdy už měl za sebou určitou historii. Byl navržen předchozím investorem i architekty a měl vydaná povolení. Penta nám ale dala možnost se k návrhu znovu vyjádřit. Byl jsem – a stále jsem – přesvědčený, že správným krokem bylo rozdělit hmotu objektu do dvou rovin.

Jedna část budovy navazuje přímo na ulici a respektuje její linii, druhá, vyšší část, pomáhá zpříjemnit měřítko okolní zástavby. Cílem bylo, aby tato část města plynule navazovala na širší centrum a nepůsobila odděleně.

Celek lze vnímat jako městský blok, který má potenciál žít vlastním životem. Přestože je obklopen rušnými ulicemi, právě díky projektu Chalupkova zde vzniká jasná městská hranice a místo má šanci fungovat jako plnohodnotná součást města.

Vaše stavby často působí velmi racionálně, ale nikdy ne chladně. Co bylo pro vás klíčové, aby se kancelářská budova nestala jen funkčním objektem, ale místem, kde se dobře pracuje i tráví čas?

Přesně jak říkáte – administrativní budovy jsou veřejností často vnímány negativně. Přitom jde o místa, kde velká část lidí tráví většinu svého produktivního života. O to důležitější je, aby byly kvalitní a příjemné.

Zeleň pro nás hraje zásadní roli – od přízemí otevřeného městu až po terasy ve vyšších patrech. Právě tam, na osmém a dvanáctém podlaží, vznikají místa, kde si lidé mohou na chvíli odpočinout, zpomalit a nadechnout se mimo pracovní režim. I krátká pauza v takovém prostředí má svůj smysl.

Stejně důležité je, aby budova byla v kontaktu se svým okolím. Výhledy na Karpaty, Kamzík nebo na živou strukturu města se tak stávají přirozenou součástí každodenní práce a pomáhají vytvářet prostředí, ve kterém se dobře tráví čas i pracuje.

O udržitelnosti se dnes mluví hodně, méně už o každodenním kontaktu s ní. Čeho by si měl podle vás člověk v Chalupkova Offices všimnout, když v něm začne trávit běžné dny?

Udržitelnost podle mě začíná už tím, že se do budovy dá pohodlně dojet na kole. Nejde jen o parkování, ale o kvalitní zázemí pro cyklisty, včetně sprch a úložných prostor. To jsou věci, které lidé skutečně používají každý den.

Samozřejmě je tu i technická rovina – budova bude plně certifikovaná a splní vysoké standardy současné výstavby. Využíváme tepelné vrty, částečně solární zdroje a další technologie, které pomáhají snižovat energetickou náročnost. Zároveň je důležité říct, že udržitelnost není uzavřená kapitola – je to proces, ve kterém se stále učíme a posouváme dál.

Jako architekt pracujete s velkými městskými projekty, které formují celé čtvrti. Cítíte odpovědnost i za to, jak se v takových místech budou lidé chovat, potkávat, fungovat spolu?

Určitě. Když má člověk na stole výkresy budoucí čtvrti, nepřemýšlí jen o fasádách nebo technických parametrech, ale hlavně o tom, jak se lidé budou na ulici cítit. Veřejný prostor je podle mě nejdůležitější částí každé stavby – je to to, co lidé vnímají nejvíc.

Práce na základním urbanistickém plánu území je obrovská odpovědnost. Architekt tím do určité míry předurčuje, jak se lidé budou v prostoru pohybovat, kde se budou potkávat a jakým způsobem budou místo používat. To je možná nejtěžší, ale zároveň nejzásadnější úkol naší profese.

Chalupkova je součástí širšího městského příběhu. Co byste si přál, aby si z tohoto projektu odnesla Bratislava za deset nebo dvacet let?

Stín stromů je podle mě stejně důležitý jako kvalitní kancelářské plochy. Dlažba, parkové plochy a jejich údržba – to všechno jsou drobnosti, které ale v součtu vytvářejí kvalitu každodenního života. Pokud se podaří, aby lidé místo vnímali jako příjemné a živé i po letech, pak to bude ten největší úspěch.

A kdybyste si v této budově představili váš ateliér, tedy pracovní místo – co by vám jako člověku dělalo největší radost v běžném pracovním dni?

Pro mě osobně by to bylo místo ve druhém parteru, kde se otevírá téměř 360stupňový výhled na Bratislavu, doplněný zelení po celém obvodu. Je to prostor, kde se můžete potkat s kolegy nebo přáteli, zajít si na kávu, pozorovat město a sledovat, jak se postupně stává skutečným centrem. To jsou momenty, které dokážou i náročný pracovní den zpříjemnit.

Jakub Cigler je český architekt a zakladatel ateliéru Jakub Cigler Architekti (JCA). Vystudoval architekturu na ČVUT v Praze a profesní zkušenosti získal také během působení v Londýně. Ateliér se zaměřuje na urbanismus, rozsáhlé městské projekty, administrativní a polyfunkční stavby, rezidenční architekturu i veřejná prostranství. K nejznámějším realizacím patří pražské projekty Quadrio, Florentinum a Visionary. Tvorba JCA je charakteristická důrazem na městský kontext, udržitelnost a dlouhodobou funkčnost architektury.

Projekt Chalupkova Offices vzniká na místě bývalého průmyslového areálu v blízkosti historického centra Bratislavy a postupně se stává přirozenou součástí rozvíjejícího se downtownu. Architektura pracuje s jasným tvarem budovy a aktivním parterem - tedy přízemím otevřeným městu, s provozy a službami orientovanými přímo do ulice.

Důležitou součástí projektu je propojení s veřejnými prostory a plánovaným vnitroblokovým parkem. Kancelářská podlaží jsou navržena tak, aby se dala flexibilně přizpůsobovat různým potřebám a způsobům práce. Pozornost je věnována také kvalitě pracovního prostředí, dostatku denního světla, výhledům a zeleni, které mají být přirozenou součástí každodenního fungování budovy.

Projekt Chalupkova Offices minulý týden dosáhl významného stavebního milníku - úrovně nejvyššího podlaží. Symbolická glajcha potvrzuje nejen postup výstavby, ale i dlouhodobé směřování projektu k udržitelnosti a kvalitnímu městskému prostředí.